Žijící skanzen

v Jindřichovicích pod Smrkem

Projekt: Cesty vody

2010-2011

cesty vody Jde o další společný česko – polský projekt. Krajina má na obou stranách obdobný charakter i obdobnou minulost a potýká se tedy i s obdobnými problémy. Jedním z nich, jak se ukázalo zejména v létě roku 2010 při katastrofálních povodních na Frýdlantsku i v polském příhraničí, je hospodaření s vodou.

Náš projekt se snažil vrátit do krajiny na obou stranách hranice malé vodní plochy a obnovit i vztah lidí k nim. Proto pracujeme s mladými lidmi, kteří se sdružili ve dvou organizacích (Lunaria a Unia Izerska) a dvou neformálních skupinách. A proto se také snažíme, aby vybudované vodní plochy měly i další využití, aby tedy i kolem nich vznikly třeba drobné stavbičky z přírodních materiálů, které to využití umožní...

cesty vody Na polské straně v areálu Stacje Wolimierz, kde sídlí známé divadlo Klinika lalek, vzniklo malé jezírko, vedle něhož jsme společně obnovili starou studnu a nad ní malý domeček. Ten teď bude sloužit jako sauna a letní kuchyně. Na české straně v areálu jindřichovického skanzenu jsme vybudovali dvě přírodní jezírka, která slouží pro koupání mladých účastníků akcí a zároveň pro zachycení dešťových vod. Na větší jezírko, jehož záliv je překlenut kamenným mostkem, navazují kamenná máchadla na máchání prádla, které se tu pere ručně a voda dále přetéká přírodním potůčkem do pěstovacího jezírka, kde budou pěstovány různé jedlé vodní a vlhkomilné rostliny. Před domem přibyla kamenná kašna s dřevěnými sochami se stále tekoucí pitnou vodou pro účastníky kursů i návštěvníky skanzenu. Aby byl cyklus vody uzavřen, byla vytvořena také kořenová čistička odpadních vod. Nad koupacím jezírkem byl vysázen vrbový chrám pro odpočinek účastníků kursů a nedaleko od něj byla postavena letní kuchyně s rákosovou střechou pro jejich nasycení :-). V jejím rámci bude i udírna na uzení sýrů (ve skanzenu chováme kozy, pořádáme i kursy výroby sýrů) a pec na keramiku (pořádáme i keramické kursy) a prostor pro sušení ovoce a bylin. Hned za bránou do skanzenu přibylo příjemné posezení se slaměnou doškovou stříškou. Nezapomněli jsme ani na cyklisty, pro něž jsme postavili pěkné stojany na kola a na jezdce na koních, pro které přibylo úvaziště. Pro menší děti vniklo spousta příležitostí k hraní si: houpačka, pískoviště, malá kamenná lezací stěna a skluzavka, pro větší hráče vzniklo jednoduché travnaté volejbalové hřiště i dřevěné branky na fotbal. Zároveň jsme pomysleli na odpočinek a umístili jsme různé dřevěné lavičky v bezprostředním okolí jezírka i skanzenu a okrášlili to tu novými původními keři, popínavkami a několika zahrádkami s jedlými i okrasnými rostlinami. Aby bylo kde pěstovat zeleninu pro vaření na kurzech, vznikly i větší "německé kopy" a nad nimi i "sluneční past" pro pěstování teplomilných rostlin.

Projekt byl určen především pro mladé lidi, kteří měli možnost se na různých kursech naučit tradiční stavební a krajinářské dovednosti, ale také se potkat s jinými kulturami (polskou, romskou...) a hledat potřebný konsensus a multikulturní přístup. Tím vším se snažíme přispět k nové Evropě bez hranic. K projektu jsme přizvali i místní děti z jindřichovické školy, pro něž jsme kromě kroužku Ledňáček a víkendových kursů zařídili i po celý školní rok místo asistentky, která s nimi pracovala na rozvíjení demokratických principů a pomáhala při začleňování sociálně slabších.

Projekt finančně podpořila (celkové náklady jsou cca 1,7 mil. Kč):

  • Evropská unie z programu "Mládež v akci"

Protože část projektu je opět třeba předfinancovat, děkujeme lidem, kteří nám poskytli půjčku za nekomerční úrok:

  • Pavlína Zámečníková, Sokolov
  • Ladislav Hambálek, Praha
  • Zorka Rossmannová, Praha

A také dokonce bezúročně:

  • Zuzana Těšínská, Praha

Prohlídka skanzenu

Od října do konce března máme již zavřeno. Otevíráme opět 1.4.2018. Je však možné po telefonické dohodě pro větší skupiny domluvit pobyt, exkurzi, řemeslný, výtvarný, hudební či ekologický program na míru. 

...